Společnost Huawei představila na veletrhu GITEX GLOBAL 2024 významný článek s názvem „Digitální dividenda - vyspělost ICT stimuluje hospodářský růst"

Imperativ digitální transformace

Náš fyzický svět se stále více prolíná s digitálním, poháněn průlomovými objevy v oblasti umělé inteligence, 5G-A a cloud computingu. Toto sbližování, známé jako čtvrtá průmyslová revoluce, mimořádným tempem mění podobu podnikání a urychluje globální růst. Digitalizace a inteligence by se v příštích pěti letech měly podílet na celkovém globálním hospodářském růstu až 70 %[1]. Dopady tohoto vývoje však mění způsob fungování společnosti již nyní – od chytrých měst optimalizujících spotřebu energie až po lékařskou diagnostiku na bázi umělé inteligence. V reakci na rozpoznání těchto příležitostí již více než 170 zemí vypracovalo národní strategie zaměřené na digitální transformaci založenou na umělé inteligenci.

Souvislost mezi technologickým pokrokem a hospodářským růstem je již dobře známá. Každá z předchozích průmyslových revolucí – od parního stroje po montážní linku – znamenala také revoluci v ekonomickém prostředí. Současná digitální revoluce má však díky rychlému tempu inovací a jejich závažnému vlivu na způsob, jakým společnosti transformují své podnikání, dopad zcela mimořádný.

Nový Globální index digitalizace (Global Digitalization Index, GDI) vytvořený ve spolupráci s agenturou IDC hodnotí postup této digitální transformace v jednotlivých zemích a poukazuje tak na jasnou souvislost mezi vyspělostí ICT (informačních a komunikačních technologií) v dané zemi a její ekonomickou prosperitou. Co je však ještě důležitější, výzkum dokazuje, že strategické investice do digitální infrastruktury výrazně urychlují hospodářský růst, přičemž zároveň nastiňuje, jak mohou země v různých fázích digitální vyspělosti tuto transformaci využít k nastartování svých ekonomik.

Ekosystém digitální vyspělosti

Zpráva o GDI za rok 2024, navazující na předchozí Globální index konektivity (Global Connectivity Index), byla vytvořena na základě výzkumu ve spolupráci s akademiky a odborníky, a zahrnuje 77 zemí, které tvoří 93 % světového HDP a v nichž žije 80 % světové populace. Tyto země index rozděluje do tří skupin: země, které jsou v oblasti ICT technologií průkopníky (Frontrunners), země, které si tyto technologie již osvojily (osvojitelé neboli Adopters) a země, které s nimi začínají (nováčci neboli Starters). Každá skupina přitom vyjadřuje jinou fázi digitální vyspělosti země - mezi průkopníky patří USA, Čína nebo Singapur, které jsou na špici jak z hlediska všudypřítomné konektivity, tak z hlediska digitálních základů. Osvojitelé, jako je Španělsko a Malajsie, své digitální schopnosti rychle rozvíjejí, zatímco nováčci, jako je Vietnam, vytvářejí základy pro svou digitální budoucnost.

Za pozornost stojí zejména zvětšující se rozdíl v investicích do digitální infrastruktury. V letech 2019 až 2023 činil poměr růstu investic do digitální infrastruktury mezi zeměmi ze skupin Frontrunners, Adopters a Starters 18:3:1, přičemž průměrný roční nárůst činil 7,2 miliardy USD, 1,1 miliardy USD a 400 milionů USD. Tento rozdíl přitom není jen pouhým číslem - jedná se o významný ukazatel rozdílných ekonomických trajektorií, kterými se tyto země ubírají, neboť z výzkumu vyplývá, že každá investice do digitální transformace ve výši 1 USD přináší digitální ekonomice dané země návratnost ve výši 8,3 USD.

Efekt digitální dividendy

Jádro zjištění zprávy přináší zásadní odhalení: u zemí ze skupiny Frontrunners znamená každé zvýšení skóre GDI o jeden bod zvýšení HDP na obyvatele o 945 USD. Tento ekonomický dopad je přitom 2,1krát vyšší než v případě zemí ve skupině Adopters a 5,4krát vyšší než v případě zemí ve skupině Starters. Takto se projevuje efekt digitální dividendy v praxi.

Co však tento efekt způsobuje? Odpověď spočívá v dynamice ekosystému vyspělých digitálních ekonomik. U průkopníků můžeme pozorovat vyspělé digitální ekosystémy, které hladce propojují technologie, jako je umělá inteligence, internet věcí a cloud computing.

Tyto ekosystémy pak přispívají k síťovým efektům, kdy hodnota digitálních služeb exponenciálně roste s každým novým uživatelem nebo připojením. Hromadění a inteligentní využívání dat navíc pohání inovace tempem, kterému se nemohou méně digitálně vyspělé ekonomiky vyrovnat.

Příkladem může být čínský přístav Tchien-ťin, kde integrace 5G, cloudu, umělé inteligence a zelené energie umožnila vybudovat inteligentní terminál s nulovými emisemi uhlíku. Digitální transformace zde následně vedla k 50% zkrácení doby překládky kontejnerů a 17% snížení spotřeby energie ve srovnání s tradičními terminály. Tento projekt tak v malém měřítku ilustruje, jak digitální vyspělost zlepšuje ekonomickou efektivitu i udržitelnost.

Kumulativní povaha digitálních investic

Základem mimořádné síly efektu digitální dividendy je jeho kumulativní povaha. Digitální technologie nepůsobí izolovaně, ale naopak na sebe navazují a vzájemně se posilují. Například zavedení sítí 5G zlepšuje nejen konektivitu, ale umožňuje také edge computing a rozsáhlé využití umělé inteligence a internetu věcí v reálném čase. Tento kumulativní účinek pak vytváří blahodárný cyklus inovací a růstu.

Rozvoj těchto technologií navíc generuje značné množství dat. V digitálně vyspělých ekonomikách se tato data stávají novým výrobním faktorem, stimulujícím rozvoj systémů umělé inteligence, které dále urychlují inovace a zvyšování produktivity. Vzniká tedy sebeposilující cyklus, který vysvětluje, proč digitálně vyspělé země mohou vytěžit mnohem větší hodnotu z postupného zlepšování svého skóre GDI.

Překonávání rozdílů: výzva k akci

Efekt digitální dividendy představuje výzvu i příležitost. U zemí ze skupiny Starters a Adopters zdůrazňuje naléhavou potřebu urychlit digitální transformaci, která zabrání dalšímu zaostávání. Nabízí však také plán pro skokové překonání vývojových fází, identifikuje čtyři nástroje - Inteligentní svět, Všudypřítomná konektivita, Digitální základy a Zelená energie - a poskytuje podpůrnou politiku a ekosystém, které zajišťují, že jakýkoli digitální rozvoj bude udržitelný a odolný.

Starters, tedy nováčci, musí upřednostnit budování robustní širokopásmové infrastruktury pro pevné i mobilní připojení. Jak ukazují výzkumy, země s vynikajícími parametry v obou těchto oblastech (pevné širokopásmové připojení o rychlosti > 150 Mb/s a mobilní širokopásmové připojení o rychlosti > 80 Mb/s) zaznamenávají výrazně vyšší úroveň transakcí elektronického obchodu, což zvyšuje jejich hospodářský potenciál.

Indonésie, která je podle indexu GDI také nováčkem, nedávno dokončila projekt národní optické sítě. Tato iniciativa poskytne přístup k internetu téměř 6 milionům lidí v 57 městech a dalším 16,4 milionům lidí v regionech. Indonéská síť 4G pokrývá více než 94 % měst a vesnic a míra pokrytí země internetem činí 79,5 %. Díky tomuto koordinovanému úsilí se Indonésie stala největším trhem elektronického obchodu v jihovýchodní Asii. V roce 2023 dosáhla indonéská digitální ekonomika 82 miliard dolarů a vzniklo zde více než 15 „jednorožců", tedy společností typu unicorn. Předpokládá se, že do roku 2030 digitální ekonomika země přesáhne 210 miliard USD.

Adopters, tedy osvojitelé, se musí zaměřit jak na konektivitu, tak na digitální základy. K urychlení digitální vyspělosti jim přitom mohou pomoci investice do datových center, cloudových služeb a kapacit umělé inteligence. Příkladem takového přístupu je plán Mexika na rozšíření datových center. Do roku 2029 má v zemi vzniknout 73 nových datových center (vedle stávajících 15). Tato iniciativa má podle očekávání zvýšit národní HDP a vytvořit 68.198 přímých a nepřímých pracovních míst. Tento typ cílených investic do digitální infrastruktury ukazuje, jak mohou osvojitelské země využít technologie k podpoře hospodářského růstu a vytváření pracovních míst v klíčových odvětvích.

Pro Frontrunners – průkopníky – spočívá výzva v udržení náskoku. To vyžaduje nejen kontinuální investice do špičkových technologií, ale také rozvoj talentů a politik potřebných k plnému využití těchto inovací. Z našich údajů vyplývá, že zatímco podíl absolventů STEM je ve všech třech skupinách podobný (přibližně 25 %), v průkopnických státech se stávají odborníci v oblasti informačních a komunikačních technologií z 95 % těchto absolventů, zatímco u nováčků je to jen 15 %.

Budoucnost digitální ekonomiky

Při pohledu do budoucna slibují další posílení efektu digitální dividendy nově vznikající technologie, jako jsou kvantové výpočty (quantum computing) a pokročilé systémy umělé inteligence. Tyto technologie mají potenciál řešit složité problémy v nejrůznějších oblastech - od objevování léčiv po modelování klimatu - a vytvářet tak nové vektory hospodářského růstu.

Kromě toho nelze dostatečně zdůraznit úlohu digitální infrastruktury při zajišťování ekonomické odolnosti. Pandemie COVID-19 názorně ukázala lepší připravenost digitálně vyspělých států k adaptaci na podobné incidenty, která jim umožnila udržovat ekonomickou aktivitu prostřednictvím práce na dálku, online vzdělávání a digitálních služeb.

Rozhodnutí, která dnes učiníme při investicích do naší digitální budoucnosti, určí ekonomické trajektorie národů na další desetiletí. Efekt digitální dividendy nám ukazuje, že v závodě o digitální vyspělost se nyní hraje o víc, než kdykoli předtím – ale o to více můžeme také vyhrát.

1 Světové ekonomické fórum (WEF)

Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2530924/GDI_website.jpg

KONTAKT: Xudong Hou, houxudong4@huawei.com