Živě: Krušnohorský tunel v roce 2025

Co všechno nás čeká v tomto roce u projektu Krušnohorského tunelu, proč je k němu potřeba mezistátní smlouva s Německem a jak se vlastně připravují přeshraniční dopravní stavby. Nejen těmito body provede Petr Provazník, vedoucí oddělení mezinárodních projektů Správy železnic. Přenos z Informačního centra vysokorychlostních tratí na ústeckém hlavním nádraží můžete sledovat od 15:30, nebo ze záznamu.

Krušnohorský tunel spojí nejen dvě sousední země, ale v rámci historické Via Vindobona zkrátí cestovní časy mezi severem, jihem (a stejně tak východem a západem) Evropy. Očekává se, že po jeho dokončení bude možné výrazně snížit čas potřebný k přepravě mezi Berlínem, Prahou a Vídní, ideálně by to měl být čas kolem čtyř hodin.

Na české straně bude tunel přibližně 12 km dlouhý, na německé straně pak 18 km, což představuje nejdelší železniční tunel v Německu. Tunel se skládá z dvojice jednokolejných železničních tubusů, které jsou propojeny chodbami každých 500 m.

Tunel bude velmi důležitou součástí TEN-T. Transevropská dopravní síť TEN-T (Trans-European Transport Network) je klíčový evropský projekt dopravní sítě, který propojuje jednotlivé státy EU prostřednictvím moderních železničních, silničních, námořních a leteckých spojení. Jednou z nových staveb, která do této vize zapadá, je právě Krušnohorský tunel. Společný projekt, připravovaný od počátku manažery železniční infrastruktury, tedy Správou železnic v ČR a DbInfraGO v Německu, se po zásluze dostal na seznam projektů, které EU spolufinancuje prostřednictvím svých finančních mechanismů.

Společný česko-německý projektový tým řeší konkrétní kroky přípravy stavby.

V pokročilém stadiu je také vyjednávání Mezistátní smlouvy mezi Českou republikou a Německem, která vytváří potřebný legislativní rámec pro procesy povolování stavby, její realizace i následného provozu Krušnohorského tunelu, který řeší vlastní povolení stavby přeshraničního tunelu, je schvalování stavby na území České republiky, která je postavena podle evropských a německých technických předpisů. Do řešení této problematiky byli od roku 2019 zapojeni zástupci německého Spolkového ministerstva pro dopravu a digitalizaci, jeho český protějšek a další dotčená ministerstva (MMR ČR, MV ČR, MZ ČR, MZV ČR, Spolkové ministerstvo spravedlnosti, zahraničí i vnitro) a zároveň bylo třeba jednat i s ministerstvem vnitra na úrovni zemské (v Sasku), jehož kompetence se dotýkají schválení bezpečnosti při kolaudaci stavby i následně při budoucím provozování tunelu a případných zásahů, pokud by došlo k mimořádné události, vyžadující zásah složek civilní ochrany (SRN) nebo integrovaného záchranného systému (ČR).

Po obsahové stránce je mezistátní smlouva připravena, a projektoví manažeři na české i německé straně s napětím očekávají, zda se podaří do konce r. 2025 projít celý legislativní proces v obou státech, končící ratifikací oběma parlamenty a podpisem smlouvy. Mezistátní smlouva (tzv. prezidentská) má platnost zákona a definuje legislativní mantinely tam, kde stávající zákon nedostačuje.

Cílem stavebníků je získat v obou státech přibližně ve stejný časový okamžik stavební povolení ke stavbě Krušnohorského tunelu, a proto postupují a budou postupovat po celou dobu koordinovaně.