Von der Leyenová bere kosu na enviromentální byrokracii

Po dvou měsících svého druhého funkčního období se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová připravuje na to, že spálí spoustu ekologické byrokracie, na jejímž vzniku se podílela.

Snižování regulace je jedním z mantinelů nové komise, protože evropský průmysl, který je v úzkých a rychle zaostává za svými americkými a čínskými konkurenty, apeluje na Brusel, aby ulehčil notoricky známé regulační zatížení EU.

Evropská komise nyní představuje široký rámec cílů, souhrnně nazvaný konkurenční kompas, který má být strategickým posunem k povzbuzení podnikání. Jedním z prvních konkrétních opatření bude „bezprecedentní úsilí o zjednodušení“, které bude představeno příští měsíc.

Základním kamenem bude legislativa, která zjednoduší pravidla, podle nichž podniky vykazují soulad s ekologickými předpisy EU. Hlavní myšlenkou je omezit papírování, aby se podniky mohly soustředit na růst, inovace a konkurenceschopnost.

Toto zjednodušení však znamená, že von der Leyenová v podstatě vezme kosu na zákony, které zavedla ve svém prvním funkčním období – některé z nich jsou staré sotva rok.

Šéfka komise trvá na tom, že balíček nezmění environmentální cíle pravidel, ale pouze je zefektivní. Její odpůrci však nejsou přesvědčeni a varují, že se jedná o nebezpečný ústup od ekologické agendy EU, který příliš nahrává konzervativním silám, včetně těch ze středopravicové Evropské lidové strany, politické rodiny von der Leyenové.

„Mohlo by se jednat o mimořádně problematický precedens“ a možný‚ první krok v deregulační vlně napříč Evropou," uvedla Cvetelina Kuzmanová, vedoucí pracovnice pro udržitelné financování v EU z Cambridge Institute for Sustainability Leadership – a vyjádřila tak obavy, které sdílí mnoho zelených skupin.

Zjednodušení, nikoli deregulace

Původně ohlášený souhrnný zákon z listopadu loňského roku znovu otevře a zjednoduší řadu stávajících zákonů najednou. Návrh, který by měl přistát 26. února, splní slib, který von der Leyenová dala před svým znovuzvolením, že v první polovině roku 2025 sníží ohlašovací povinnosti nejméně o 25 procent. 

Dva ze zákonů, na které se legislativa zaměřuje – směrnice o podávání zpráv o udržitelném rozvoji podniků (CSRD) a směrnice o náležité péči v oblasti udržitelného rozvoje podniků (CSDDD) – vyžadují, aby podniky podávaly zprávy o dopadech na životní prostředí a vystavení klimatickým rizikům v rámci svých vlastních činností i činností svých dodavatelských řetězců. 

Jakmile budou tato pravidla plně zavedena, budou velké i malé podniky nuceny shromažďovat a zveřejňovat údaje o svých emisích skleníkových plynů, o tom, kolik vody spotřebují, o dopadu rostoucích teplot na pracovní podmínky, o únicích chemických látek a o tom, zda jejich dodavatelé – kteří jsou často rozprostřeni po celém světě – dodržují lidská práva a pracovní právo. 

V rámci balíčku zjednodušení bude rovněž přezkoumána taxonomie EU, klasifikační systém, který stanoví, které hospodářské činnosti jsou podle norem EU považovány za ekologické, a který byl rovněž zaveden v minulém mandátu. 

Zatím není jasné, jak přesně souhrnný právní předpis tato pravidla změní. Mluvčí komise sdělil serveru POLITICO, že „se zvažují i další soubory“ nad rámec pravidel pro podávání zpráv, náležitou péči a taxonomii. 

Naprosto nerozumné

Tyto zákony, které jsou součástí evropské Zelené dohody, měly za cíl přitáhnout investice k nejekologičtějším společnostem a postavit Evropu do čela celosvětové zelené revoluce.

Staly se však terčem rozsáhlé kritiky za to, že zvyšují náklady evropských společností na dodržování předpisů ve srovnání s jinými jurisdikcemi, kde je regulace v oblasti životního prostředí slabší a kde vlády nejeví přílišnou ochotu následovat Evropu.

„Počet datových bodů [v] této směrnici je naprosto nepřiměřený,“ zejména pro středně velké společnosti, které nemají stejné finanční zdroje jako velké podniky, aby pokryly náklady na dodržování předpisů, řekla v listopadu pro POLITICO Florence Naillatová, zástupkyně generálního delegáta METI, podnikatelské lobby zastupující zájmy přibližně 6200 středně velkých společností ve Francii.

Společnost METI odhadla, že náklady na dosažení souladu s CSRD by mohly v prvních dvou letech implementace dosáhnout až 800 tisíc eur pro průměrnou středně velkou francouzskou firmu. 

Právě tento problém chce komise řešit zjednodušením pravidel. „Důležitost zjednodušení pravidel EU je všeobecně uznávána napříč politickými stranami,“ uvedl mluvčí komise a dodal, že zjednodušení je ‚klíčové pro dosažení ambiciózních cílů evropské zelené dohody‘.

Nedostatečně daleko

Mnohé vlivné skupiny chtějí, aby komise šla mnohem dál než navrhovaný souhrnný balíček. Největší korporátní lobby v EU, BusinessEurope, ve svém stanovisku zveřejněném minulý týden uvedla 68 „návrhů na snížení regulační zátěže“, v nichž je jako potenciální cíle uvedeno velké množství nových environmentálních zákonů, od pravidel EU pro snižování množství obalového odpadu až po zákony o bezpečnosti výrobků, což odráží volání středopravicových zákonodárců po rozsáhlé revizi regulace EU.

Předsedové vlád členských zemí EU napříč politickým spektrem rovněž varovali, že regulace ochromuje ekonomiku bloku, a mnozí z nich vyvíjeli tlak na komisi, aby šla ještě dál.

Francouzská centristická vláda například chce, aby EU odložila zákon o náležité péči na neurčito, a zároveň opakuje požadavek německého socialistického kancléře Olafa Scholze, aby se o dva roky odložila fáze implementace povinnosti podávat zprávy o udržitelnosti podniků. 

Podle Kuzmanové z CISL je zaměření na odklady „velmi výmluvné“ a naznačuje, že „nejde o konkurenceschopnost a poskytování podpory evropským podnikům ... odklad neznamená zjednodušení. Nikomu to neusnadňuje život.“ 

Obavy z deregulace

Není asi překvapením, že Evropská komise označila souhrnný balíček za první z několika zjednodušujících balíčků zaměřených na environmentální legislativu v EU, což podnítilo obavy, že program zjednodušení povede k širšímu rozvolnění environmentálních pravidel. 

Prvním vodítkem je, že Evropská lidová strana – politická rodina von der Leyenové, která během její kampaně požadovala zjednodušující balíček – chce, aby se zákony vztahovaly pouze na „největší podniky s více než tisíci zaměstnanci“. Skupina rovněž požaduje dvouletý odklad zavedení uhlíkových sazeb EU na dovážené výrobky, tzv. mechanismu pro úpravu uhlíkových hranic.  

Další obavou je, že zjednodušující balíček se zaměřuje na pravidla, která ještě nebyla plně zavedena. Například směrnice CSRD, která byla přijata v roce 2023, se začala vztahovat na omezený počet největších evropských společností teprve v loňském roce, přičemž první termín pro podávání zpráv přišel tento měsíc. Další společnosti mají být pod tento režim zařazeny postupně: Velké kótované společnosti mají čas do roku 2025, malé a střední společnosti do roku 2026, zatímco společnosti mimo EU budou podávat zprávy v roce 2028.

„Změna rámce EU pro podávání zpráv, který byl přijat teprve nedávno a ještě není plně implementován, by vytvořila další právní nejistotu,“ sdělili von der Leyenové v dopise z 13. ledna zákonodárci ze skupiny Zelených v Evropském parlamentu. 

Ne všechny společnosti také balíček zjednodušení podporují, některé argumentují tím, že zmatky s implementací pravidel by byly ještě horší. „Investice a konkurenceschopnost jsou založeny na politické jistotě a právní předvídatelnosti“ a souhrnný návrh hrozí, že obojí podkope‘, upozornily velké spotřebitelské značky jako Unilever, Nestlé a Primark v prohlášení ze 17. ledna.

Nevládní organizace mezitím varovaly před nedorozuměním ohledně toho, kolik informací mají společnosti zveřejňovat. „Evropská komise stále postrádá řádnou zpětnou vazbu od všech relevantních zúčastněných stran a členských států ohledně uplatňování nové legislativy,“ dodává se v dopise Zelených.