Analýza: Merz vyhrál německé volby. Co to znamená pro Evropu

V nedělních volbách v Německu zvítězil lídr konzervativců Friedrich Merz a je na nejlepší cestě převzít vedení největší ekonomiky EU.

Zatím není jasné, jak přesně bude nová německá vláda vypadat – ani do jaké míry bude Merz schopen přetvářet německou politiku podle svých představ. Je pravděpodobné, že potrvá několik týdnů, než koaliční rozhovory mezi Merzovou Křesťanskodemokratickou aliancí (uskupení CDU/CSU) a dalšími stranami dospějí k dohodě a Merz se stane kancléřem.

Přesto se jedna věc zdá být jistá: Merz povede Německo jiným směrem než současný kancléř Olaf Scholz. A Spolková republika nebude možná vypadat ani jako Německo, které vedla Angela Merkelová, rovněž z CDU, po dobu 16 let, tedy do roku 2021. 

Minulý měsíc Merz (neúspěšně) prosazoval v německém parlamentu nová migrační opatření s podporou krajně pravicové strany Alternativa pro Německo. Znamenalo to jasný odklon od slibu Merkelové „Wir schaffen das“, tedy přijmout uprchlíky.

A je toho víc. Od možného obratu v dlouholeté německé politice v oblasti jaderné energie a jestřábího postoje vůči Číně až po plány na restart německo-francouzské osy s cílem posílit obchod v EU – Merz by mohl otřást politickou krajinou Německa a jedním rázem i celou Evropskou unií. 

Obrana

Dva dny před volbami Merz ostře varoval, že Evropa musí být připravena bránit se bez USA. „Musíme se připravit na možnost, že Donald Trump nebude bezpodmínečně dodržovat závazek NATO ke vzájemné obraně,“ řekl Merz v rozhovoru pro německou televizi a naznačil, že Německo může požádat evropské spojence o jadernou ochranu.

„Musíme diskutovat s Brity i Francouzi – dvěma evropskými jadernými mocnostmi – o tom, zda by se sdílení jaderných zbraní nebo alespoň jaderná ochrana ze strany Velké Británie a Francie mohla vztahovat i na nás,“ dodal.

Jinak slíbil velkou a rozsáhlou politiku pro zvýšení německého obranného průmyslu a bude se od něj očekávat, že rychle dotáhne do konce dřívější slib, že zruší blokaci svého předchůdce ohledně vysílání řízených střel dlouhého doletu Taurus na Ukrajinu pro údery na ruské cíle.

Hlavním tématem prvních týdnů jeho působení v kancléřství bude stanovení způsobu, jakým Berlín plánuje získat finanční prostředky na rozšíření fondu ve výši 100 miliard eur, který byl schválen za Scholzovy vlády a který má financovat modernizaci výzbroje a výstroje Bundeswehru.

Tento peněžní fond byl vyčleněn a bude vyčerpán do roku 2027 na masivní programy veřejných zakázek, což vyvolává otázky, jak chce Berlín plnit své závazky vůči NATO – což Merz slíbil do budoucna – z běžného státního rozpočtu.

„Dvouprocentní cíl může být opět posunut, a pak se na to budeme muset připravit,“ řekl Merz v podcastu Berlin Playbook pro POLITICO o plánech na další zvýšení cíle NATO, vzhledem k tomu, že Trump požaduje pět procent. 

Energie

Německá energetická politika se v posledních letech zaměřila na zvýšení investic do obnovitelných zdrojů energie, odstavení jaderných reaktorů a snahu zajistit dodávky plynu ze zahraničí, aby nahradily ruský dovoz.

Merzova CDU podobně slíbila „důsledně využívat obnovitelné zdroje energie, a to všechny“. Jeho politická rodina, středopravicová Evropská lidová strana (EPP), však rovněž tlačí na cíle EU v oblasti zelené energie.

Mezitím Merz zaujal vřelejší postoj k jaderné energii než Scholz, což zpochybňuje dlouholeté německé tabu kolem atomové energie. Ačkoli je nepravděpodobné, že by země oživila své odstavené reaktory, shovívavější postoj Berlína k jaderné energetice by mohl pomoci proatomovým zemím přesvědčit Brusel, aby se k atomové energii choval více jako k obnovitelným zdrojům.

Merz také prohlásil, že chce zrušit těžce vybojovaný německý zákon o energii ve stavebnictví, jehož cílem je urychlit zavádění čistého vytápění, což je potenciální signál pro zelené skeptiky v Evropě. 

Klima

Vláda vedená Merzem bude klást menší důraz na změnu klimatu než Scholzova koalice. Merz v kampani vyjádřil obavy z dopadu klimatické politiky na podnikání, slíbil upřednostnit hospodářský růst před všemi ostatními zájmy a vedl výzvu ke zrušení několika ekologických předpisů EU.

Zastánci zelených však vyjadřují přesvědčení, že ve vládě se Merzovo rétorické kladivo změní v prachovku. Průmysl si obecně přeje méně byrokracie, ale chce také konzistentní politiku. Průmyslové pobídky lze využít k tomu, aby se podniky staly ekologičtějšími a efektivnějšími. „Že to nebudou dělat ve jménu klimatické politiky. Fajn. Pokud je to pro ně hospodářská politika. Fajn,“ řekla Linda Kalcherová, výkonná ředitelka think tanku Strategic Perspectives. 

Udržitelnost

Stejně jako Scholz chce Merz odložit klíčová pravidla pro podávání zpráv o udržitelnosti podniků, aby podpořil německý průmysl, který je v obtížné situaci.

To znamená, že je téměř jisté, že Německo pod Merzovým vedením podpoří silný souhrnný návrh na zjednodušení zelených pravidel, který by měla Evropská komise zveřejnit 26. února.

Merzovo vítězství také znamená, že Evropská lidová strana, která dominuje Evropskému parlamentu, má v největší ekonomice EU opět mocného spojence. EPP již tvrdě prosazovala zmírnění pravidla EU proti odlesňování s podporou skupin více napravo (zatím většinou bez úspěchu). 

Mobilita

Merz zdědil ekonomiku v recesi, která je dále stahována krizí, jež zachvátila její automobilový sektor. Uvědomuje si problémy: vysoké náklady na energii a pracovní sílu a silnou konkurenci při přechodu na elektromobily. O tom, jak hodlá automobilkám pomoci, se zatím vyjadřuje jen málo.

V předvolebních projevech sliboval snížení byrokracie a snížení vysokých nákladů, ale zastavil se u podpory reformy německé dluhové brzdy, která mu bude svazovat ruce, pokud jde o financování takových iniciativ.

Německé automobilky jsou velmi závislé na čínském trhu, což vedlo Scholze k tomu, že přistoupil na přání Pekingu, například lobboval proti clům na elektromobily vyrobené v Číně. Merz bude vůči Číně zastávat tvrdší postoj a dal automobilkám jasně najevo, že by se k němu neměly plazit, pokud jejich asijské investice vybouchnou. 

Obchod

Zaujmout tvrdší postoj vůči Rusku a Číně a obnovit stará přátelství s ostatními vedoucími představiteli EU: Pokud chce Merz propojit německou exportní ekonomiku s horkými místy globálního růstu, jako jsou země Mercosuru, Mexiko nebo jihovýchodní Asie, má před sebou velký úkol.

Merz si uvědomuje, že funkční francouzsko-německá osa může vytvořit více obchodních dohod, větší jistotu pro podniky a nakonec i silnější Evropu. „Musíme překonat náš spor o Mercosur,“ řekl Merz minulý měsíc na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s tím, že je v pravidelném úzkém kontaktu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Křesťanský demokrat rovněž naznačil tvrdší přístup k Číně. Nebo alespoň připustil, že německá ekonomika je příliš závislá na potížích a přáních Pekingu. Jak jestřábí nakonec Merzův přístup k obchodu bude, závisí pravděpodobně na tom, s kým nakonec skončí jako koaliční partner. 

Zemědělství

Vítězství Merzovy CDU znamená, že se Berlín v oblasti zemědělské politiky sblíží s Evropskou lidovou stranou vedenou Bavořanem Manfredem Weberem – i s komisařem EU pro zemědělství Christophem Hansenem.

Před jednáním o budoucnosti společné zemědělské politiky EU Hansen zahájil revizi zemědělské politiky, která by fakticky zrušila zelenou agendu z minulého funkčního období a místo toho kladla důraz na to, aby se zemědělství stalo atraktivnějším a ekonomicky životaschopnějším povoláním. Merzova CDU ve své předvolební platformě uvedla, že chce takovou zemědělskou politiku, která bude sloužit zemědělcům“.

Scholzova středolevicová vláda prosazovala iniciativy na podporu ekologického zemědělství a snížení plýtvání potravinami. Před rokem se však se zemědělci střetla kvůli rozhodnutí zrušit daňové úlevy na zemědělskou naftu. CDU uvedla, že daňové úlevy na naftu obnoví a přijme širší opatření k posílení jistoty plánování pro zemědělce. „S CDU už žádný zemědělec nebude muset protestovat se svým traktorem před Braniborskou bránou,“ uvedla strana. 

Bankovnictví

Merzovo kancléřství bude znamenat návrat konzervativního odporu k zásahům do německé dluhové brzdy, která omezuje vládní výdaje na 0,35 procenta ročně a kterou mnozí považují za příčinu špatného stavu infrastruktury země.

Scholzova snaha o zásah do této brzdy způsobila pád jeho vlády a Merzova frakce CDU se ostře staví proti jakékoli reformě – až do určité míry. Překvapivě sám Merz během televizní debaty na začátku tohoto měsíce naznačil otevřenost k určitému doladění, ale ne dříve, než budou vyzkoušena jiná řešení. Ano, nesmělé, ale od křesťanského demokrata revoluční.

Jinak jsou finanční trhy vesměs skeptické k tomu, že Merz může udělat mnoho pro zastavení dobře zdokumentovaného hospodářského poklesu Německa, jehož hrubý domácí produkt by měl v roce 2025 klesnout o 0,5 procenta. Během volebního klání byl výběr mezi ekonomickými politikami obou stran nakonec „povrchní“, postěžoval si ve své poznámce na začátku tohoto měsíce Carsten Brzeski, vedoucí oddělení ING Global Macro, a poznamenal, že Merzovy plány na snížení daní a výdajů odrážejí téměř duchovní víru ve volné trhy – tytéž trhy, které zasadily ekonomické prestiži Německa tak ponižující ránu.

Merz bude mít také rozhodující vliv na výsledek velké nadnárodní bankovní bitvy, která by mohla prověřit ideály EU. Když milánský věřitel UniCredit loni překvapivě učinil nabídku na německou Commerzbank, vypadalo to přesně jako přeshraniční bankovní konsolidace, kterou Mario Draghi obhajoval ve své přelomové zprávě – dokud Scholzova vláda s hrůzou nezareagovala a nevymyslela divoké plány, jak ji zablokovat. Generální ředitel UniCreditu Andrea Orcel od té doby prohlásil, že před dalším krokem počká na Merzovo stanovisko. Těžko si ale představit, že nový lídr bude mít větší chuť vzdát se jednoho z nejcennějších věřitelů země. 

Finanční služby

Merz drží klíč k výraznému posílení obranyschopnosti Evropy v nadcházejících letech. Zatímco Trump tlačí na Evropu, aby zvýšila vojenské výdaje, mnozí v Bruselu s napětím očekávají, zda Německo dá Evropské komisi požehnání k půjčování peněz jménem členských zemí. Vysoce zadlužené země, jako je Francie, Itálie a Španělsko, které nedosahují cílových výdajů NATO na obranu, tvrdí, že získání „peněz zdarma“ z Bruselu je pro ně jedinou možností, jak drasticky zvýšit vojenské výdaje, aniž by musely provést politicky nepopulární škrty v jiných rozpočtových oblastech.

Merz se k této myšlence během předvolební kampaně přiklonil – a jeho příznivci doufají, že jeho podpora porazí odpor spořivých spojenců, jako je Rakousko a Nizozemsko. Na stole je mnoho méně kontroverzních nápadů, jako je vyjmutí obrany z výdajových pravidel EU nebo navýšení vojenských prostředků v novém víceletém rozpočtu EU, který vstoupí v platnost v roce 2028. Zastánci společného dluhu však tvrdí, že žádný z nich nebude sám o sobě stačit na zvládnutí rozsahu výzvy.

Hospodářská soutěž

Německé průmyslové giganty se potýkají s problémy a propouštějí. Od Merze se očekává, že bude jednat. Manifest jeho strany vyzývá k vytvoření šampionů „Made in Germany“ a k modernímu antimonopolnímu zákonu a zákonu o hospodářské soutěži, „který používá jako měřítko globální trh“, což odkazuje na dohodu Siemens-Alstom o vytvoření evropského železničního šampiona, kterou zablokovala EU.

Merz je také příznivcem přeshraničních projektů financovaných státem, tzv. významných projektů společného evropského zájmu (IPCEI), a tvrdí, že chce tyto nástroje v Německu využívat „co nejefektivněji“. Země byla jednou z hybných sil několika IPCEI, které vedly k veřejnému financování vodíkové, bateriové a cloudové infrastruktury.

Chce také zefektivnit a restrukturalizovat německou národní železniční společnost Deutsche Bahn, přičemž infrastruktura a doprava budou odděleny, „aby se zvýšila konkurence“. Vzhledem k neutěšenému stavu německé železnice by se tento krok mohl ukázat jako populární. 

Technologie

Merz považuje digitální transformaci za klíč k průmyslovému oživení Německa a chce z této země udělat technologickou špičku Evropy. Jeho plánem je do roku 2030 vyčlenit 3,5 procenta hrubého domácího produktu na výzkum a vývoj se zvláštním zaměřením na vesmír, kvantovou výpočetní techniku, umělou inteligenci a cloudové technologie.

Mezi klíčové návrhy patří zřízení samostatného ministerstva pro digitální technologie (v současné době sloučeného s ministerstvem dopravy) a nabídka dočasných úlev z byrokratické zátěže pro nové startupy.

Merz rovněž uvedl, že je třeba drasticky snížit byrokracii v Berlíně a Bruselu, aby Německo znovu získalo svou konkurenční výhodu. Tento postoj je v souladu se středopravicovými názory v institucích EU, kde probíhá velký tlak na zjednodušení digitálních pravidel. 

Kybernetika

V měsících před německými volbami se berlínští zákonodárci snažili zpřísnit omezení (a případně zakázat) pro vysoce rizikové dodavatele, tedy čínské dodavatele, jako je Huawei, s cílem zavést pravidla EU pro kybernetickou bezpečnost v kritických sektorech.

S tím, jak práce na návrhu zákona postupují, bude Merz stát před rozhodnutím, zda potlačit čínské technologie v kritických odvětvích Německa. Jeho strana CDU uvedla, že chce s Čínou udržovat úzké hospodářské vztahy, ale zároveň se zavázala přijmout opatření na ochranu kritické infrastruktury a bezpečnostně relevantních technologií. 

Stranický manifest rovněž nastínil rozsáhlou změnu kurzu, pokud jde o politiku ochrany údajů, a podpořil „pragmatičtější“ pravidla, která umožňují využití údajů pro inovace a růst, jakož i pro vymáhání práva.

 Zdraví

Vítězství Merze znamená ránu pro německé uživatele konopí poté, co se lídr CDU zavázal zvrátit loňskou částečnou dekriminalizaci této drogy. Novou politiku, která umožňuje dospělým držet na veřejnosti až 25 gramů konopí a pěstovat tři rostliny na domácnost, viní z nárůstu kriminality spojené s drogami.

To by mohla být dobrá zpráva pro příznivce nových pravidel EU pro digitalizaci evropských zdravotních záznamů, tzv. evropského zdravotnického datového prostoru. Ve snaze donutit notoricky analogové Němce k odklonu od papírových složek Merz navrhl, aby každý, kdo uloží své údaje do elektronické složky pacienta, mohl získat slevu na odvodech na zdravotní pojištění.