O politice soudržnosti v Mostě: Souhrn slovem a obrazem

Přímý přenos běžel od 12:00 na YouTube, ceskenoviny.cz, FB ČTK Connect a dále na webech iDNES.cz, lidovky.cz, aktualne.cz a newstream.cz. Záznam je nadále k dispozici na ceskenoviny.cz a YouTube. Moderovala Libuše Bautzová. 

V publiku usedli studenti mostecké pobočky Vysoké školy finanční a správní, kterou představil její ředitel Josef Švec. O práci centra Europe Direct, které spadá pod Evropskou komisi, hovořil jeho vedoucí Václav Netolický.  

Pilotní reportáž, která se týkala obou etap modernizace a rekonstrukce tramvajové trati Most - Litvínov se zastávkou u chemického komplexu v Záluží okomentovali náměstek primátora města Mostu Václav Zahradníček, náměstkyně Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova Jana Raušerová a vedoucí oddělení ITI při Magistrátu města Ústí nad Labem Jiří Starý.  

„Statutární město Most je jedním z akcionářů společného dopravního podniku. Druhým akcionářem je město Litvínov. Oba akcionáři stojí před obtížným úkolem, aby projekt byl dokončen a bylo zajištěno financování,“ objasnil roli obou radnic Václav Zahradníček. „Je to největší projekt, který se tady v poslední době realizuje,“ uvedl náměstek s tím, že objemově srovnatelným záměrem je rekonstrukce kulturního domu REPRE a dalších mosteckých budov. 

Dopravní podnik (DP) zajišťuje v účastnických městech veřejnou dopravu. „Zajíždíme i do spádových oblastí, máme na starosti také smluvní nájezdovou dopravu,“ upřesnila náměstkyně Jana Raušerová. Kromě peněz z Operačního programu Doprava byla při revitalizaci tramvajové spojky využita i nabídka z IROP. „Z něj jsme čerpali prostředky na nákup nízkopodlažních tramvají, máme rozhodnutí o poskytnutí dotace na nákup dalších šesti tramvají. Měly by být dodány koncem letošního roku a začít jezdit v prvním čtvrtletí příštího roku,“ řekla Raušerová. Bez pomoci unie by se DP ani města neobešla. „Nešlo by to vůbec, stejně jako bez přispění akcionářů.“ 

Jiří Starý, který má na starosti Integrované teritoriální investice (ITI) v dané oblasti, zdůraznil nutnost vytvářet u projektů s přidanou hodnotou. „Musíme hledat kontext a významný dopad do území. Přidaná hodnota je to, že koncoví žadatelé, ať už to jsou města, dopravní podniky, univerzity anebo třeba neziskové organizace, mají určitý čas na dopracování svých záměrů, protože mají finanční prostředky zarezervované. To je důležité právě u zmiňovaných velkých strategických plánů za stovky milionů korun,“ zdůraznil Starý. „Ideální koncept by byl takový, že město nebo region má nějakou strategii, se kterou se v daném území dlouhodobě pracuje a na kterou jsou navázány konkrétní projekty. Velmi často tomu tak není. Na začátku má být jeden projekt, a my se ptáme měst, co dále, chceme znát další navázané aktivity a záměry.“ 

Více o modernizaci a rekonstrukci tramvajové trati mezi Mostem a Litvínovem včetně reportáže najdete ZDE. 

V dalším bloku pořadu se panelisté věnovali Ústeckému kraji jako celku. Promluvili člen NERV Petr Zahradník, ředitelka Hospodářské a sociální rady kraje Gabriela Nekolová, regionální konzultantka pro Ústecký kraj z ministerstva pro místní rozvoj (MMR) s důrazem na místní rozvoj a post-uhelný restart tohoto území Alena Pilná, bývalý šéf Úřadu práce ČR Viktor Najmon a koordinátor Eurocentra Ústí nad Labem Petr Lúčka.  

„Při vnímání evropských fondů se soustředíme především na kohezní politiku, jejímž cílem je mírnit rozdíly mezi socioekonomickým a územním rozvojem regionů v EU. Ústecký kraj je z tohoto pohledu typickým adeptem pro maximální využití této podpory. Čísla z let 2014 až 2024 ukazují, že z pohledu absolutní částky je Ústecko velmi významným hráčem v oblasti kohezní politiky. Nicméně tuto absolutní sumu je třeba nějakým způsobem relativizovat – potřebnost prostředků je dána tím, jaké má region priority. Ty se v Ústeckém nebo Karlovarském kraji liší od těch například v Praze nebo v Jihomoravském kraji,“ upozornil Petr Zahradník. A připomněl, že bude velmi důležité nastavit správné priority do budoucna. „Jsme v době, kdy se zásadním způsobem tvoří podoba příštího období (po roce 2028, pozn. red.). Je důležité definovat, co může kohezní politika Ústeckému kraji nabídnout, a poučit se z dosavadních zkušeností. Každé místo má specifické potřeby. A (operační program) Spravedlivá transformace, respektive její obsah, je velmi typická právě pro Ústecko. Není zřejmě v Česku region, který by byl natolik spojen s energetickým sektorem. A dobře víme, jakými proměnami tento sektor v Evropě prochází.“ 

Transformaci z uhelné ekonomiky na neuhelnou chápe Zahradník jako dlouhodobější proces. „Myslím, že to zabere minimálně dvě nebo tři kohezní období. Je to běh na dlouhou trať, a cílem je průmysl, který se tu v minulých dekádách koncentroval, nahradit stejně smysluplným.“

Sestřih nejzajímavějších momentů z pořadu je k vidění ZDE:

Důležitá role při určování aktuálních a příštích potřeb kraje připadá Hospodářské a sociální radě Ústeckého kraje. „Jsme zjednodušeně řečeno krajská tripartita, čili platforma, na níž se setkává krajská samospráva a další samosprávy s významnými zaměstnavateli a odborovými organizacemi tak, abychom věci řešili ze všech úhlů,“ vysvětlila šéfka rady Gabriela Nekolová. A připojila kritiku. „Ústecký kraj patří mezi strukturálně znevýhodněné kraje, a to dlouhá desetiletí. K tomu se přidává odchod od uhlí. Proto si, stejně jako Karlovarský a Moravskoslezský kraj, zasloužíme  cílenou podporu. Má-li být hlavní princip koheze pomoc slabším regionům, mám pocit, že se nám koheze v Česku úplně efektivně nedaří. Musí se přidat soukromé prostředky, vycházet vstříc musí legislativa. Absolutní číslo vypadá dobře, v přepočtu na obyvatele už to tak jásavé není. V tomto směru patříme mezi regiony, které čerpají z evropských operačních programů nejméně. Daří se nám v dopravě a infrastruktuře, ve vzdělávání, sociální oblasti, dobře si nevedeme v vývoji, výzkumu a inovacích.“

Pro Ústecký kraj platí strategie RESTART. „Je bohužel velmi slabá vůle vlády a ministerstev tyto úkoly naplňovat. Máme akční plány, které přesně říkají, co by se mělo pro území našich tří krajů strukturálně znevýhodněných udělat. Reálně se to neděje, zavíráme před tím oči a chlácholíme se nějakým pokrokem. Máme strategii, ale jestli se reálně něco v území mění, to už vláda moc neřeší,“ podotkla Nekolová.

Navázala na ni konzultantka Alena Pilná z Oddělení ohrožených území a regionů a Odboru regionální politiky MMR. „Pro tři regiony, Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský, máme specifický program pro spravedlivou transformaci. Jenže ze strany řídících orgánů ostatních operačních programů už není snaha nebo vůle dávat těmto třem krajům další specifické alokace z těchto zdrojů.“ Pokračování cílené podpory by mělo pokračovat i po roce 2028. „Uvítali bychom jak další specifický program pro tyto tři regiony, tak specifickou podporu v ostatních programech,“ upřesnila Pilná. 

Ochrana přírody a firemní zkušenost s financemi z Evropské unie byly tématy třetího diskusního bloku za účasti Ondřeje Pergla z ministerstva životního prostředí, Lucie Jašíkové z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a Petra Horáka ze společnosti United Energy. 

„Uhelné regiony Karlovarský, Ústecký, Moravskoslezský pořád nepatří ani mezi ty průměrné u nás a v Evropě. Jejich transformace se přitom řeší několik několik let na vládní úrovni, byla přijata strategie RESTART. Všechny návrhy se projednávají na Regionální stálé konferenci, což je uskupení, které vytvořilo MMR. Zastupuje klíčové aktéry z daného území: z veřejného sektoru, akademické sféry, z neziskovek a řady dalších. Přinášejí své potřeby a pohledy ostatních partnerů. Jizva v krajině je obrovská,“ uvedl Ondřej Pergl. Bariéry zůstávají. „Tlučou se tady určité podmínky, některé věci ani nejsou možné,“ připustil Pergl. Jako příklady úspěchu zmínil snahu o využití geotermální energie SYNERGYS v Litoměřicích a pokročilou recyklaci plastů v chemičce v Záluží.    

Lucie Jašíková představila akci Aqua se zaměřením na dopady změny klimatu na přeshraniční vodní útvary na česko-saské hranici. „Chceme identifikovat zdroje znečištění a najít opatření, jak je minimalizovat,“ řekl Jašíková. Důležité je zapojení mládeže u z obou stran hranic. „Máme projektové dny pro české a německé školy. Žáci si projdou čtyři stanoviště a zjišťují, co je ve vodě a jestli je znečištěná, či ne.“

Obchodní ředitel United Energy Petr Horák přispěl zkušeností ze záměru Teplárna Komořany. „Nový impulsem pro náš podnik byla výroba tepla a horkovod do Mostu a Litvínova. Topíme pro asi 30 tisíc domácností, pro školy, školky, nemocnice a další odběratele,“ vyčíslil. Problém vidí v tom, že v takové sestavě a rozsahu prací jdou někdy dotace proti sobě. "Rekonstruujeme horkovod v Mostě, a místní střední škola dostane prostředky na odpojení a vybudování plynové kotelny. Ale co s hotovým horkovodem, máme ho odpojit? Nějak se nám podařilo připojení na horkovod zachovat. Občas chybí koordinace,“ konstatoval Horák.  

Další z veřejných debat ČTK Connect v akci Veřejná debata o evropských fondech míří do regionu NUTS 2 Moravskoslezsko, kam spadá Moravskoslezský kraj. Rozprava, opět v přímém přenosu, se bude konat v květnu. Potřebné informace budou včas rozeslány v dubnu. 

V současném programovém období 2021–2027 může Česko dosáhnout až na 21,2 miliardy eur (550,5 miliardy korun).