Jihlava si v těchto dnech připomíná jedno neveselé výročí. Je jím slavnost slunovratu, později přejmenovaná na krvavá slavnost, k níž došlo 23. června 1920, tedy před 102 lety. O život v tento den přišli dva mladí vojáci.
Slavnost slunovratu – německy Sonnwendfeier – je spojována s Německem. Slavila se kolem svátku svatého Jana. Slavnost němečtí obyvatelé slavili třeba před vypuknutím první světové války v roce 1914. Pak až zase dva roky po válce, tedy v roce 1920. Konat se mohla pouze se souhlasem českého vládního komisaře.
Už několik dní před vlastní slavností, která se měla uskutečnit 23. června 1920, na kopci Kohlhübel (uhelný kopec od Pančavy ve směru na Brtnici, česky Kolíbl), inzerovali pořadatelé slavností v Mährischer Grenzbote pozvánku s tím, že účast je pro Němce z Jihlavy a okolí národní povinností.
V den D akci doprovázel slavnostní proslov sekretáře Německé národní rady v Jihlavě Hanse Krczala, jeho řeč byla ostře namířena proti všemu, co souviselo s Čechy. Během proslovu ožily německé vášně. Celkově byly vztahy mezi Čechy a Němci v Jihlavě od vyhlášení nezávislého Československa velmi vyhrocené. Řešila se nejen oblast školství, ale také politika a zrušené výsledky voleb, ve kterých v září roku 1919 zvítězili Němci.
Bývalý starosta Jihlavy Vinzenz Inderka vyzval všechny shromážděné, aby se vydali za zpěvu velkoněmeckých národních písní do města. Průvod po desáté večer došel až k soše Panny Marie a cestou strhával tabulky s českými nápisy. Když dav lidí scházel z Kolíblu, tak při vstupu do města začaly potyčky mezi zpívajícími Němci a Čechy, kteří jim tyto písně vyčítali. Mezi přítomnými byli také čeští vojáci.
Inderka u sochy Panny Marie promlouval ke shromážděným a oceňoval jejich hojnou účast. V těchto okamžicích padly první výstřely. Ty pokračovaly ještě i nadále, střílelo se dokonce i z radnice či z budovy okresního hejtmanství. Řada lidí byla zraněna.
Během potyčky dva lidé zemřeli. Jmenovitě šlo o dva české vojáky – šestadvacetiletého Bohumila Dvořáčka z Telče (pěší pluk 26) a od dva roky mladšího Martina Slavko ze Slovenska (2. rota pěšího pluku 31).
Událostí se následně zabývali vyšetřovatelé, ti zjišťovali, jestli stříleli civilisté, nebo vojáci. Na německé straně zemřel zahradník Franz-Wilhelm Maresch. Kromě těchto tří mrtvých se zranilo dalších devět vojáků.
Klid mezi lidmi nebyl ani následující den. Několik osob bylo zatčeno a v návaznosti na masakr z předchozího dne se vzbouřili tentokrát čeští lidé. V devět hodin dopoledne došlo i k vyhlášení výjimečného stavu, ten trval do 3. července, pak byl zrušen.
O pietní řeč na pohřbu mrtvých vojáků se postaral francouzský velitel znojemské 12. pěší brigády plukovník Bouret.
Většina vyšetřovacích spisů byla pro nedostatek důkazů zastavena. Během zmíněného výjimečného stavu byli zatčeni hlavní organizátoři slavnosti slunovratu, která do dějin vstoupila pod názvem „ krvavý slunovrat“. Jmenovitě šlo o již zmíněného Krczala a Inderku. Oba skončili u soudu, hlavní líčení proběhlo na konci listopadu. Tehdy padly mírné podmíněné tresty v délce čtyř měsíců
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
